Olej
Olejomalba
všestranný výtvarný prostředek
Ačkoliv by se mohlo zdát, že olejomalba je nejstarší malířskou technikou, není tomu tak. Ještě předtím, než holandské malíře v 15. století napadlo při přípravě barev namíchat pigmenty s olejem, používaly se pro fresky a deskovou malbu tempery, připravované s vodou, vaječným žloutkem či extraktem z tvarohu.
Objev olejových barev se rychle šířil a technika se stala mezi malíři velmi oblíbenou až do dnešní doby. Na olekových barvách můžeme obdivovat zvláště jejich hladkou konzistenci, ucelený finiš malby bez viditelných tahů štětcem stejně jako jejich schopnost být použity na tisíc způsobů: v jemných lazurních vrstvách, přímo z tuby, ředěné, smíchané s médii, nanášené štětcem, špachtlí, prsty atd. Olejové barvy se prostě vždy chovají poslušně a jsou předpokladem pro skvělý výsledek malby.
Olejové barvy
Barvivo v olejových barvách je tedy smíšeno s olejem (nejvíce se používá lněný či ořechový), barvy se ředí se terpentýnem. Charakter oleje obsaženého v barvách ovlivňuje krycí schopnost barev. Protože olejové barvy schnou delší dobu, můžeme s nimi pracovat ještě po nanesení na plátno (dřevo, lepenku....). Po zaschnutí barvy tmavnou. Malbu pak můžeme přemalovat, aniž bychom porušili spodní vrstvy obrazu. Olejové barvy mají hustou, krémovou konzistenci, kterou můžeme regulovat různými přísadami a namíchat si tak i transparentní barvu.
Olejové barvy se prodávají v tubách. Doporučujeme u všech barev: pro začátek si pořiďte sadu kvalitních barev, kterou můžete postupně rozšířit. Vyrábějí se i speciální rychleschnoucí olejové barvy (tzv. alkydové), olejové barvy ředitelné vodou a příbuzné, olejové křídy lisované v tyčinkách.
Barvy se rozdělávají a míchají na paletě – vhodná je dřevěná (s otvorem na palec).
Jak uchovat barvy, které nám na paletě zbyly, pro další použití?
Vyzkoušejte následující triky:
-
Použijte skleněnou nebo porcelánovou paletu a barvy zalijte vodou – přes noc by měly vydržet.
-
Barvy na dřevěné paletě zakryjte voskovým papírem nebo si vyrobte paletu z voskového papíru na jedno použití. Barvy takto zaopatřené zmrazte, vydrží delší dobu. Zní to sice neuvěřitelně, ale prý to funguje.
Doplňky k olejovým barvám
které budete skutečně potřebovat?
Ředidla (rozpouštědla a lihy) se používají k ředění barev :-) a čištění štětců a palety. Bez nich se neobejdete. Nejtradičnější je terpentýn, který zachovává olejový charakter barev, má však charakteristický zápach. Existují ale i zvláště vyvinuté, praktičtější verze bez zápachu. Nekupujte si technické ředidlo v obchodech typu Barvy laky, není vhodné pro výtvarné použití a mohlo by způsobit žloutnutí barev.
Obecně lze říci, že olejomalba je velmi odolná i v dlouhém časovém období. Zasychající olej však dává dříve či později vzniknout prasklinkám na povrchu barvy. Aby se tento proces zpomalil, obrazy na závěr nalakujte.
Lněný olej se vyrábí ze semen lnu a dodává barvám lesk a průhlednost. Zhuštěný lněný olej zasychá delší dobu a je vhodný na lazurování (smíchaný např. s terpentýnem). Jeho přidáním do barev se vytváří hladký, jakoby emailový povrch bez viditelných stop po štětci.
Olej z makových zrníček je světlý, transparentní a má menší tendence zabarvovat do žluta, proto se přidává do bílé, světlých barev a modré. Olejovým barvám dodává hustotu změklého másla. Makový olej schne cca 5 až 7 dní, je proto ideální pro práci technikou mokrým do mokrého. Není naopak příliš vhodný pro podkladové vrstvy a pro techniku impasto.
Světlicový olej se v mnohém podobá oleji z makových semen, ale usychá rychleji.
Podobně slunečnicový olej, který se vyrábí ze semen slunečnic.
Ořechový olej (z vlašských ořechů) je světle žlutohnědé barvy a charakteristického pachu. Pro svůj řídký charakter se přidává do barev ke zvýšení jejich tekutosti. Nezpůsobuje žloutnutí tolik jako lněný olej (ale více než světlicový), je proto vhodný do světlých odstínů. Schne během 4 až 5 dní. Je to poněkud nákladnější záležitost a musí se správně uchovávat, jinak žlukne.
Fermež je rychleschnoucí olej, který vzniká zahřátím oleje s přidáním „sušiče“ (sikativu). S postupem času má tendenci žloutnout a tmavnout a lepší je jej tedy použít do podkladových barev a tmavých odstínů. Po zaschnutí vytváří hladký lesklý povrch.
Sikativy, vyrobené z kovových solí, urychlují schnutí aktivací oxidace. Používají se šetrně a zabraňují (předcházejí) tvorbě možných povrchových poruch nebo vad.
Média a gely mají svou specifickou úlohu. Přidané do barvy obohacuje pastu, modifikuje její strukturu, lesk a průhlednost.
Štětce & NOŽE & špachtle
Vyberte si podle techniky a motivu
štětce
Optimální jsou štětce s pevným, kratším vlasem, vhodné jsou zejm. sobolí, hovězí, tchoří nebo přírodní štětina (prasečí) a samozřejmě syntetické.
Tvary použijeme podle potřeby, stejně tak si vyzkoušejte, zda vám více vyhovuje dlouhá nebo krátká rukojeť. Štětce mějte během malování, když je zrovna nepotřebujete, ponořené do ředidla. Po skončení práce je ihned důkladně vymyjte a osušte.
O štětce je třeba dobře pečovat, aby nám dlouho vydržely. Neodstraněné zbytky barvy mohou ničit vlas i tvar štětce. Štětce čistěte po skončení práce vždy, dokud jsou ještě vlhké. Oro čištění štětců a malířského náčiní se prodávají speciální čističe. Nakonec štětce vždy opláchněte pod tekoucé vodou, vždy jemně osušte a vytvarujte do původního tvaru. Skladujte je vždy hlavou nahoru, jinak se tvar štětin zničí.
malířské nože a špachtle
Kromě štětců, které se báječně hodí na jemnou, detailní práci, si můžete pořídit malířské nože či špachtle. Pomocí nich můžete barvu nanášet v silných vrstvách a vytvářet na plátně nejrůznější stopy, modelovat reliéf atp.
Na co malovat
Nejrozšířenější a nejoblíbenější je malování oleje na plátno, a to zejm. bavlněné, lněné nebo smíšené. Bavlněné je jemnější, lněné naopak hrubší, směs je někde mezi těmito póly. Olejovými barvami lze stejně tak malovat na dřevo, kov atp.
Příprava podkladu
Podklad, na který budeme malovat, je třeba si před začátkem práce připravit. Většinu tzv. šepsů (přípravek, jímž natíráme plátno), které se používají pro akryl, lze použít i na oleje – schnou rychle a nepotřebují další podkladové vrstvy. Stejně tak malujete-li na papír, natřete jej nejprve tenkou vrstvičkou šepsu.
Olej se tedy nejčastěji maluje na plátno. K dostání jsou našepsovaná i neupravená plátna stejně tak jako vypnutá na rámu či plátno jako metráž. Půjdeme nyní cestou, kdy si všechno vyrobíme sami. Jak tedy připravit plátno pro malbu?
Napínání plátna
Koupíte-li se metráž a plátno napnete sami, ušetříte. Co je k tomu potřeba:
-
neošetřené plátno – velikost a druh dle potřeby a velikosti rámu,
-
dřevěné laťky na napínací rám (tzv. blind-rám), prodávají se v různých délkách, kupte si vždy dvě stejné dle zvolené šířky a dvě dle délky nebo si je vyrobte za dřeva o profilu cca 2,5 x 5 cm,
-
nastřelovací sponky a nastřelovací pistoli nebo prostě kladívko a hřebíčky.
Jak na to?
-
Laťky složíme a vytvoříme rám, zatlačíme do sebe v rozích, popřípadě poťukáme gumovým kladívkem, aby vše do sebe dobře zapadlo a úhly byly opravdu pravé.
-
Plátno si ustřihneme dostatečně široké, abychom mohli okraje zahnout a přibít: rám položíme na plátno a odstřihneme kus na každé straně min. o 5 cm větší.
-
Důležité pravidlo pro napínání: pracujeme vždy od středu ven a naproti. Tzn. začneme přibíjet ve středu jedné z delších stran, pak přibijeme střed protější strany. Pokračujeme k okraji strany a stejně tak naproti. Více viz. obrázek. Plátno před přibitím vždy dobře utahujte, můžete si vzít někoho na pomoc.
-
Rohy plátna co nejpřesněji zahněte a přibijte k rámu.
Tipy pro vlastnoruční napínání plátna
-
Pořádné vypnutí plátna potřebuje dost velkou sílu a plátno klouže mezi prsty, proto doporučuji si vypomoci kombinačkami nebo nějakými kleštěmi - dosáhne se tak kvalitnějšího vypnutí plátna).
-
Před šepsováním doporučujeme také plátno naklihovat kostním klihem. Ten se musí zředit s vodou a pak se povaří, nechá vychladnout a následně se jím natře napnuté plátno širokou štětkou křížem krážem. Díky klihu se pak do plátna vsaje menší množství šepsu, ušetří se. Důležité je rovnoměrné pokrytí plátna klihem ve všech směrech, jinak by mohlo dojít k tomu, že se plátno zvlní a pak by se muselo sundat z rámu, vyprat a znovu napnout.
-
Obdobně lze postupovat při přípravě na malování akrylu.
Šepsování plátna
Jakmile se vám podařilo plátno vypnout na rám, máte už kus práce za sebou. Nyní pokud chcete, můžete se pídit po různých recepturách starých mistrů a umíchat si šepsový základ sami. Je to práce poctivá, ale trvá měsíce, než je plátno připraveno pro malování. K ošetření plátna se prodávají už namíchané šepsy, které jenom naneseme na plátno a přípravy budou zakončeny.
-
Plechovku s šepsem dobře před použitím protřepte. Pozor, nepřeskakujte tento bod :-)
-
Měli by jste se předem rozhodnout, jestli budete nanášet jednu či více vrstev. Některé šepsy lze totiž rozředit a použít ve více vrstvách, povrch je pak hladší, některé šepsy se už prodávají přímo jako „dvoukolové“.
-
Můžete použít starý široký plochý štětec. Šeps naneste rovnoběžnými, pravidelnými tahy přímo na vypnuté plátno. Ihned po skončení práce štětec vymyjte vodou a mýdlem. Jakmile vám totiž šeps na štětci jednou zaschne, už ho nedostanete dolů.
Tipy pro šepsování plátna
-
Vyberte si štětec, který nepelichá, popř. zkuste svůj vybraný několikrát vymýt ve vodě, aby jste otestovali, jestli vlas nevypadává.
-
Místo ředění šepsu zkuste první nanesenou neředěnou vrstvu nátěru jemně osmirkovat a pak teprve naneste další (neředěnou).
-
Šeps ředěný pouze s vodou praská. Obvykle lze přidávat i vhodná akrylová či olejová média (dle návodu).
-
Šeps můžeme většinou požít také na přípravu dřevěného podkladu.
-
U větších formátů doporučujeme použít plochou malířskou štětku (středně širokou) a natírat křížově (svisle, vodorovně, diagonálně).
-
Dobře našepsované plátno se pozná tak, že se z rubové strany na něj koukne proti světlu. Pokud je dobře našepsované, nebudou v něm dírky (otvory ve struktuře plátna na místech, která nejsou dobře natřená šepsem).
Lakování
Jak aplikovat závěrečný lak do dozvíte v kapitole o akrylu, podkapitole Jak nalakovat akrylovou či olejovou malbu.
Technika
Použití olejových barev je velice různorodé a všestranné. Barvy můžete použít v hutné podobě impasto a nebo je namíchat jako lazurní barvy; mohou tedy být užity jako krycí i transparentní (lazurní).
Při práci s lazurními vrstvami se mezi jednotlivými nátěry musí počkat, až předchozí zaschne (možná 2 až 3 vrstvičky na sobě se do sebe bez zaschnutí neslijí), nanášejte vždy čím dál slabší vrstvičky. Vznikají tím nové krásné odstíny a dodává to malbě na hloubce). Vyžaduje to tedy hodně trpělivosti a času, ale stojí to za to. Také je možné i po několika dnech či týdnech původní malbu rozmýt terpentýnem. Lazurní malba je krásná a stojí za to vydržet, malbu odložit na pár dní či týdnů kvůli zaschnutí stávajících barev.
Při druhém postupu se může pastózními barvami na plátně vytvořit reliéfní struktura. Pro menší spotřebu barev je možné si předpřipravit nějakou tu strukturu pomocí sádry nebo strukturovací pasty nanesené na plátno třeba špachtlí.
Někteří malíři olejů vyznávají toto základní pravidlo pro malování olejovými barvami: každá další nanášená vrstva musí být silnější (hustší) než předchozí. Aneb nejdřív slabá vrstva, potom silná. Spodní vrstvy totiž absorbují olej z vrchních, a kdyby vrchní vrstvy usychaly rychleji než spodní, mohly by popraskat. Neředěné barvy (přímo z tuby) patří v tomto kontextu do kategorie „silné“. Přidávání oleje do barev tuto vlastnost ještě prohlubuje a prodlužuje dobu zasychání. „Slabší“ vrstvu vyrobíme naopak přidáním terpentýnu nebo rychleschnoucího oleje do barev. Takže stručně řečeno, pointa je: barvy ve spodních vrstvách řeďte spíš terpentýnem, vrchní vrstvy můžete i olejem. Čím výš, tím víc oleje.
Doba schnutí barev je různá. Profesionální umělecké barvy budou schnout déle, protože neobsahují na rozdíl od levnějších barev žádné urychlovače. Barvy, které v sobě mívají méně oleje, budou logicky schnout rychleji.
Tipy pro olejomalbu
-
Na podmalbu nebo prvotní náčrt nepoužívejte pomaluschnoucí odstíny barev.
-
Lněný olej nepřidávejte do bílých a modrých barev, může mít tendenci zabarvovat do žluta, což je právě u světlých odstínů zvlášť patrné. Vyzkoušejte makový olej (schne však pomaleji).
-
Své malby nenechávejte uschnout zavřené ve tmě. Zní to sice divně, ale je to důležité pro správné „vybarvení se“ usychajících barev. Nenechávejte také nikdy malbu schnout v prašném prostředí.
-
Pokud se vám tvoří na usychajících barvách (na paletě) prasklinky, znamená to, že jste přidali moc oleje.
-
Někteří malíři řeší problematické zasychání olejovek tak, že si podmalbu vytvoří akrylovými barvami.
-
Chcete-li odstranit vrstvu malby nebo laku, zkuste použít líh, mocné to rozpouštědlo.
Olejové barvy ředitelné vodou
S těmito barvami většinou pracují malíři, kteří mají rádi olejové barvy, ale nemohou (nebo nechtějí) je z nějakých důvodů používat. Olejové barvy ředitelné vodou umožní malovat oleje všem, kdo jsou alergičtí na ředidla atp. Vyhovují také všem, kteří nemají rádi pach terpentýnu, což není nic neobvyklého. I když pracujeme doma a zbožňujeme pravé olejovky, zbytek rodiny naše nadšení sdílet nemusí :-)
Jaký je rozdíl mezi olejovými barvami ředitelnými vodou a akrylovými barvami?
Vodou ředitelné olejovky jsou, jak název napovídá, vodou pouze ředitelné, akrylové barvy jsou naproti tomu na vodní bázi založeny. Liší se i doba zasychání: i když se do olejových barev ředitelných vodou přidává jenom voda, schnou delší dobu než akryl a umožňují pracovat s barvou relativně dlouho. Materiálové vlastnosti olejových barev ředitelných vodou jsou velmi blízké olejovým barvám, mají výraznou barevnou hloubku. Olejovky ředitelné vodou lze míchat i s běžnými přísadami pro olejové barvy. Rozdíly mezi „obyčejnými“ olejovými a akrylovými barvami viz. tabulka níže (olej versus akryl).
Je čištění a odstraňování vodou ředitelných olejových barev jednodušší?
Štětce a ostatní náčiní můžeme vyčistit obyčejnou vodou a mýdlem. Je-li zaneřádění štětců horší, zkuste nejdříve použít dětský olejíček (pokud nemáte doma média pro klasickou olejomalbu), který barvu odstraní. Potom pokračujte v čištění vodou a mýdlem. Můžete také použít zvláštní čistič štětců vyráběný pro olejové a akrylové barvy.
Jak schnou tyto barvy?
Použijete-li k ředění pouze vodu, barvy budou usychat rychleji než olejové, ale poskytnou vám dostatek času pro práci na podkladu.
Jak se s nimi maluje?
Rozdíl v porovnání s olejovými barvami není signifikantní, olejové barvy ředitelné vodou mají trochu řidší konzistenci a můžeme je nanášet třeba houbičkou. Nejsou také tolik cítit jako olejové, s nimiž používáme i terpentýn. Pokud je chcete míchat s klasickými olejovými barvami (a umožňuje-li to výrobce), dbejte na správný poměr míchání, aby barvy neztratily svou nejdůležitější vlastnost – ředitelnost vodou.
Olej versus akryl: co si vybrat?
Hned na úvod vězte, že jedny barvy nejsou lepší nebo horší než druhé. Každé mají své klady a zápory a proto záleží spíše, na která kritéria kladete při výběru techniky důraz. Podívejme se tedy na srovnání vlastností barev i technik z různých úhlů.
Srovnání olejových a akrylových barev
Pomůcky
Na olej většinou potřebujete víc pomůcek: barvy, oleje, ředidla atp. Akryl zvládnete (možná) i bez médií, pouze s barvami.
Složení barev
Olejové barvy se ředí terpentýnem, přidává se i olej. Akrylu stačí voda. Terpentýn zapáchá, ale dostane se i varianta bez zápachu. Ortodoxní malíři olejů tuto vůni ale zbožňují.
Vymývání štětců
Olejovky se vymývají terpentýnem, akrylové barvy vodou. Při obou technikách je lepší mít štětce během práce ponořené v rozpouštědle.
Příprava
Souvisí s používanými ředidly, médii, pokladem. Hodně práce je spojeno s přípravou plátna. Akryl se často maluje i na papír.
Podklad
Na olejomalbu většina používá plátno, které je třeba napnout a našepsovat (dostane se ale i hotové, předpřipravené). Akryl není neobvyklé malovat i na papír, jiné povrchy však také vyžadují speciální úpravu.
Technika, opravy
Olejové barvy schnou pomalu a mezi nanášením dalších vrstev je třeba čekat (viz. výše). Pro někoho s tím může být spojena spousta komplikací, pro někoho naopak. U olejových barev se dobře opravují chyby a s barvou se dá výborně pracovat, když už je nanesená na plátně (či jiném podkladu). Akryl schne rychle, což může zpočátku zaskočit. Bez použití zpomalovacího média se (přinejmenším) začátečníci nejspíš neobejdou. Rychlé schnutí akrylových barev bývá považováno za jejich přednost, milovníci olejomalby to většinou chápou jako nevýhodu.
Krycí vlastnosti
Krycí jsou oba typy barev. Lze je také namíchat pro malování lazur. Po zaschnutí lze nanášet další vrstvy, aniž bychom porušili stávající.
Schnutí
Hotová olejomalba schne i měsíce (myšleno skrz na skrz). Na dotek je suchá do cca 5 dnů. Akryl úplně uschne řádově během 1-2 týdnů, na omak je suchý během pár minut. U obou technik vždy závisí na síle barevní vrstvy a použitých přísadách.
Závěrečné úpravy
Vzácná shoda. Obě techniky je dobré nalakovat závěrečným lakem.
Trvanlivost
Olejomalba vydrží celá staletí. Běžte se na ně mrknout do Louvru :-) Akryl to ještě neměl možnost dokázat, je to relativně mladý výrazový prostředek.
Celkové vyznění malby
Olejové barvy mají velkou barevnou hloubku, která výrazně ovlivňuje celkové vyznění malby. Akrylové barvy jsou velmi intenzivní; akryl je moderní prostředek, který se nesnaží být nápodobou, ale dle mého spíš alternativní technikou. Vyzkoušejte a posuďte sami.
Všestrannost média
Všestrannost co do možností techniky se udává u obou druhů těchto barev. Akrylové barvy navíc prožívají velký boom: pronikají např. i do hobby technik (dekorace) atp. Jsou vhodné k malování na různé povrchy, od papíru přes plátno, dřevo, kov, sklo až po zdi.
Galerie olejomalby
Kam dál?
